bundy

V současné době se také setkáváme s novou generací „inteligentních” materiálů. Jedná se o materiály, v jejichž struktuře jsou zakomponovány „chytré” polymery reagující na změnu okolních podmínek. Polymerová struktura materiálu reaguje na okolní podmínky a měnící se mikroklima uživatele a přizpůsobuje jim svou strukturu a vlastnosti. Setkáváme se například s materiály, které při fyzické zátěži uživatele reagují tak, že „roztahují” svou strukturu, a tím zvyšují prodyšnost. Funkci takových materiálů si můžeme připodobnit k fungování šišky borovice. Při chladném nebo vlhkém počasí se uzavírá, za tepla a sucha naopak otevírá.

Pak jsou tu materiály s aktivními termoregulačními vlastnostmi. Přirovnat je můžeme k jakémusi tepelnému nárazníku s akumulační schopností fungující v určitém rozsahu teplot. Při vysoké fyzické aktivitě uživatele pohlcují produkované teplo (chladí) a poté jsou jej v příhodnou dobu schopné zase vydat zpět (zahřívají). Akumulace nebo uvolnění tepla jsou umožněny změnou skupenství zakomponovaných struktur. Odtud i anglické pojmenování takových materiálů – PCM (Phase Change Materials). Read the rest of this entry »

U outdoorového oblečení je prodyšnost myšlena ve smyslu odvodu vodních par při fyzické aktivitě jako nutná podmínka pro zajištění komfortu. Je třeba spojit dohromady NEPROmokavost a PROdyšnost (tedy dohromady NEPROPRO). K nepropro patří přelepené švy a laminované díly. Nepromokavost se udává jako výška vodního sloupce, při níž tkanina propustí první kapky vody. Prodyšnost je schopnost propouštět vodní páry produkované lidským tělem. Při chůzi tělo produkuje kolem 10 000 g/m²/24 h (v tabulkách udáváme kg/m²/24 h). Používá se i údaj Ret, což je hodnota odporu proti průniku vodních par (čím nižší, tím lepší, velmi dobrá je Ret < 6). Hodnoty nepromokavosti

Výška vodního sloupce …………….. Spolehlivě zabrání průniku vody při

5 m …………………………………………… sezení v mokré trávě, na mokré lavičce
12 m ………………………………………….. klečení v mokré trávě nebo sněhu
15 m ………………………………………….. tlaku popruhů těžkého batohu
20 m ………………………………………….. pádu lyžaře v rychlosti do mokrého sněhu Read the rest of this entry »

Raději větší, měla by sahat takřka až do půlky stehen a rukávy ke konečkům prstů. Bundy, které tvoří komplet s ”nepropro” kalhotami se zvýšeným pasem a kšandami, mohou být kratší. Nepromokavá bunda musí mít švy přelepené. Vyzkouším kapuci, aby dobře seděla při větru a nezakrývala výhled a také límec, aby dobře kryl krk. Kapuce s límcem by navíc měla mít dobré stahování nejen kolem obličeje, ale i dozadu, případně regulaci šířky průhledu. Kapsy ať jsou dobře přístupné a uzavíratelné, stahovačka dolního okraje a v pase jde dobře stahovat, nedrhne a nehrozí ztráta samosvorek. Konce rukávů by měly být stahovací. Zipy se nesmějí zachytávat do látky, hlavní zip ať je oboustranný.

Dobrá bunda bude mít nejspíš i odvětrávání v podpaží a dvojité překrytí hlavního zipu. Žádným zipem ani jiným místem by nemělo do bundy zatékat. Bunda by mě neměla omezovat v pohybu, zkusím si vzpažit, předklonit se a také si sám seřídit kapuci. Žádná šňůrka by mne neměla ve vichřici švihnout do obličeje. Vpínací “flísová” bunda není výhodou, znamená zip navíc, komplikovanější šití a vepnutá bunda odporuje logice cibulového principu oblékání. Je lépe mít možnost oblékat každou bundu zvlášť a nosit je nezávisle na sobě. Read the rest of this entry »

Flísky s větruodolnou úpravou

Poměrně málo známé a cenově náročné je sloučení větruodolných a termoiziolačních vlastností do jedné bundy, ve které si nebudete připadat jako sněhulák. Tímto zázrakem je neprofukavý Windstopper (nebo Windbloc) kombinovaný s teplým Bipolarem (flís s vysokou gramáží).

Závěrem?

Logika některých zoufalců typu “čím dražší, tím teplejší, a tudíž lepší” pro čas zamrzlých rybníků a pocukrovaných kopečků neplatí.

Nejlepší by bylo mít samozřejmě bundy všechny tři… Ale kdo na to má, že? Read the rest of this entry »

Vpínací bundy – vpínačky

Nepropro bunda (nepromokavá a prodyšná) s vepnutou nebo všitou flísovou bundou je určitým kompromisem mezi teplem a variabilností. Máte tak tři věci ve dvou kusech:

• Nepropro bunda má svůj význam i bez flísové vložky – parametry prodyšnosti, vodního sloupce a možnosti lepených švů jsou u každé bundy individuální a zaslouží si vlastní článek. Nepropro bunda má dle udávaných parametrů celoroční použití.

• Flísová bunda je dnes poměrně rozšířená mezi nejširší vrstvy obyvatel a do všech obchodů. Najít tu pravou flísovou, hřející a více než rok sloužící bundu však může být složitá záležitost. Zřejmě víc než kdy jindy se zde vyplatí zakoupit značkový výrobek (Polartec, Paramo…), u něhož existuje určitá záruka gramáže (členění Polartecu na tzv. 100, 200, 300), termoizolačních vlastností, voduodpudivosti a vnějšího vzhledu při jisté úrovni zacházení. Značkové výrobky jsou bez problémů k dostání v outdoorových speciálkách, kde byste se měli seznámit s bundami od více výrobců. Doporučuji si s sebou vzít nepropro bundu, pokud ji již vlastníte, abyste si vyzkoušeli, zda střih flísové bundy je kompatibilní se střihem bundy. Pozor si dejte zejména na šířku rukávů, délku bundy, límec a zipy.

• Vepnutá flísová bunda v nepropro bundě tvoří funkční zimní bundu, fungující na principu cibulového systému. Flís plní funkci termoizolační, nepropro bunda chrání před větrem a deštěm a s větracími kapsami umožňuje regulaci celého cibulového systému. Všitá flísová bunda tvoří s nepropro bundou neoddělitelný komplet a má oproti nákupu samostatných bund dvě výhody: cenu a vyřešení slabého místa – zipu (u vepnuté bundy je zip slabým článkem, tedy pokud není kryt dvojitou légou; jiným řešením je si bundu nevpínat). Jinak platí pro takový komplet stejné vlastnosti jako pro flísovou bundu vepnutou do nepropro. Read the rest of this entry »